Základ celého případu je poměrně jednoduchý. V rámci obchodních případů s řepkovým olejem došlo mezi jednotlivými účastníky obchodní transakce k přeprodeji této komodity, přičemž jedním z účastníků byla také obchodní společnost Trávníček-Svitavy s.r.o. V daných obchodních vztazích však reálně došlo ke ztrátě daně z přidané hodnoty, neboť jedna ze společností daň nejenže neodvedla, ale ani nepřiznala. Zde však jednoduchost případu končí, neboť sled jednotlivých událostí a jednotlivá zjištění prokazují, že se jednalo o sofistikovaný a předem organizovaný zločin.
V praxi obchodní případy vypadaly následovně:
Společnost 1 z jiného členského státu objednala řepkový olej u společnosti A z jiného členského státu včetně dopravy, přičemž tato doprava se měla uskutečnit na místo plnění v České republice. Zde společnost 1 fakturuje plnění na společnost 2, tato fakturuje plnění na společnost 3, společnost 3 následně na společnost 4 a společnost na inkriminovanou obchodní společnost Trávníček-Svitavy s.r.o. Schéma tak vypadá nějak následovně:
Společnost A (JČS) -> Společnost 1 (JČS) -> Společnost 2 (ČR) -> Společnost 3 (ČR) -> Společnost 4 (ČR) -> Trávníček-Svitavy s.r.o. -> odběratelé
Společnost 1 tyto obchodní případě vykazuje jako třístranný obchod, což znamená, že v České republice není povinna odvádět daň a veškerá daňová povinnost v České republice spadá na společnost 2. Společnost 2 však v České republice žádnou daň nepřiznala, ani neodvedla (tímto se odborně označuje jako tzv. missing trader), což jak bylo v řízení později zjištěno, nebyla toho vůbec schopna. Pro vykázání a splnění podmínek třístranného obchodu je třeba splnit poměrně tvrdé zákonné podmínky, v opačném případě se o třístranný obchod ze zákona nemůže vůbec jednat.
Z řízení vyplynulo, že Společnost 2 skutečně přiznání nepodala a daň neodvedla. Nikoliv však z důvodu úmyslného skrytí těchto obchodů, ale z důvodu, že o těchto transakcích vůbec nevěděla. Zde je nutné uvést, že principy těchto obchodů zůstaly stále stejné, pouze se v průběhu měsíců střídaly názvy společností (především Společnosti 2), přičemž Společnost 1 a Společnost 3, i když došlo k jejich změně, zůstávaly prakticky nadále personálně stejně obsazené. Ani jedna ze Společností 2 o žádných obchodech s řepkovým olejem nevěděla, těchto obchodů se neúčastnila, a neznají jak osoby ze společností A, 1, 3, 4, popř. také z obchodní společnosti Trávníček-Svitavy s.r.o., ale neznaly ani jednotlivé společnosti.
I přestože nebyly splněny zákonné podmínky pro třístranný obchod (mezi ně patří především vykázání třístranného obchodu všemi stranami daného obchodního případu – tedy společností A, Společností 1 a Společností 2, ale zejména přiznání daně Společností 2), jak Finanční správa, tak především orgány činné v trestním řízení toto právní jednání ponechaly zcela bez zpochybnění.
Je však třeba poukázat nejen na nesplnění zákonných podmínek pro splnění třístranného obchodu, ale především jednotlivé indicie a zvláštnosti v jednání Společnosti 1 a Společnosti 3. Mezi ně patří vzájemné rozpory ve vyjádření jednatelů, kdy jeden uvedl, že se společností 2 je seznámil jednatel Společnosti 3, druhý zase tvrdí, že to byl jednatel společnosti 1, který jej seznámil se společnostmi 2. Obrovské indicie se dostává také v platebním toku, kdy zcela logicky by platby měly probíhat mezi jednotlivými subjekty – tedy Společnost 3 hradí Společnosti 2 a tato hradí za plnění Společnosti 1. Zde se tomu tak neděje a pokaždé platba probíhá tak, že Společnost 3 hradí přímo Společnosti 1, a to bez jakékoliv účasti Společnosti 2. V neposlední řadě v některých měsících doházelo i k tomu, že Společnost 1 a Společnost 3 byly zastoupeny tou stejnou osobou, byť jednou na pozici jednatele a u druhé na základě plné moci. Tato závažná zjištění ponechala Finanční správa i orgány činné v trestním řízení zcela bez povšimnutí!
V řízení tak prvním subjektem, který měl odvést na území České republiky, byla Společnost 1, neboť nebyly splněny zákonné podmínky třístranného obchodu a fakticky daňový únik vznikl již fiktivním vykázáním plnění ve prospěch Společností 2, které se však daného plnění nijak neúčastnily, o ničem nevěděly, nikoho neznaly, a nakonec samotný peněžní tok přes ně nijak neprošel.
Vzniká tak otázka účasti obchodní společnosti Trávníček-Svitavy s.r.o. na celém podvodu. Všímavý čtenář si jistě všiml, že doposud nepřišla řeč na Společnost 4. Společnost 4 je velkou společností, působící na trhu s komoditami. Nejedná se přitom o firmu z holdingu. Společnost 4, byť byla přímým odběratelem Společnosti 3 a s osobami ve společnosti 3 dlouhodobě spolupracovala, nebyla ze strany Finanční správy ani orgánů činných v trestním řízení nijak šetřena. Finanční správa a orgány činné v trestním řízení se zaměřily pouze a výlučně na obchodní společnost Trávníček-Svitavy s.r.o. a jejího jednatele. Přitom využily řadu operativně pátracích prostředků, včetně odposlechů.
Zde se dostáváme k samotnému podstatnému meritu celé věci – orgány činné v trestním řízení tvrdí, že to byla obchodní společnost Trávníček-Svitavy s.r.o., resp. její jednatel, který daňové podvody organizoval a dával pokyny, jak mají transakce probíhat. Fakta, konstantně přednášená jak obhajobou, tak potvrzena i třetími stranami, však orgány činné v trestním řízení naprosto přecházejí. Již první skutečností je to, že obchod s řepkovým olejem byl nabídnut obchodní společnosti Trávníček-Svitavy s.r.o. Společností 4. Tuto skutečnost přitom výslovně potvrdily osoby zastupující Společnost 4. Tedy, první podnět k obchodům s řepkovým olejem učinila Společnost 4, nikoliv obchodní společnost Trávníček-Svitavy s.r.o. Současně z jednotlivých výslechů vyplynulo, že obchodní společnost Trávníček-Svitavy s.r.o., popř. jejího jednatele, neznaly jak Společnost A, tak Společnost 1, Společnost 3 a nakonec ani Společnost 2. Za stěžejní byly považovány odposlechy. I přes jejich množství přesto orgány činné v trestním řízení doposud nebyly schopny označit jediný odposlech, který by jakýmkoliv způsobem vedl k tomu, že jednatel obchodní společnosti Trávníček-Svitavy s.r.o. kohokoliv úkoloval, kohokoliv naváděl, jak, kde a kým mají probíhat jednotlivé obchodní transakce.
Spletitost těchto transakcí a jejich obměn je v meritu více, autor textu pouze zjednodušil počátky obchodování s řepkovým oleje. Funkce a princip obchodování však zůstal vždy stejný, a to ten, že Společnost 1 a Společnost 3 se vždy znaly a obchodní případy probíhaly prakticky pouze mezi nimi, pouze s obměnami Společnosti 2, přičemž Společnost 1 vždy plnění vykázala jako třístranný obchod, čímž nebyla povinna odvést v České republice daň z přidané hodnoty.
Ignorace zcela zjevných faktů, ověřitelných ze spisového materiálu, která navíc i v laikovi vzbuzuje pochybnosti, je úchvatná. V dané věci však platí jedno – trest si odpyká nevinná osoba.
A kdo na tom nejvíce tratí? Není to pouze jednatel obchodní společnosti Trávníček-Svitavy s.r.o., který má po více než 20 letech budování společnosti nesoucí jeho jméno zničenou pověst. Je to také stát a daňový poplatníci. Stát přišel o subjekt, který zde hradil vždy řádně své daňové povinnosti a odváděl státu velice slušné daně. Stát svým vlastním postupem ponechal subjekty páchající zde trestnou činnost minimálně od roku 2014 bez povšimnutí, ponechal je zcela na svobodě. Přitom škodní jednání, kterého se tito pachatelé dopustily, atakuje řádově hodnotu sta milionů korun českých. S především stát svým postupem ztrácí statut právního státu, neboť každý po seznámení se spisovým materiálem kroutí hlavou nad skutkovými a právními závěry Finanční správy a orgánů činných v trestním řízení. Nad tímto kroutí hlavou i autor textu, kterému ani po třech letech zatupování obchodní společnosti Trávníček-Svitavy s.r.o. nebyl dán do ruky jediný důkaz, který by tezi o podvodné společnosti Trávníček-Svitavy s.r.o. podporoval.
JUDr. Tomáš Rydval